„To je ten váš kapitalismus, tady to máte! Ech, jdu si radši zakouřit,“ slyším z obýváku tátu. Takhle se rozčiluje při zprávách pořád. Sedá si za stůl a zapíná přenosný repráček, který dostal jako dárek k Vánocům. Kuchyní se rozezní východňárské písničky. Zabořuje se do svých vzpomínek. Aniž bychom si něco řekli, je nám oběma tak nějak ouzko. „No, tak nalejeme, ne?“ Oba rádi vzpomínáme na staré časy. „Udělám dobrý halušky, táto.“ „No, tak uvař.“ Usměje se. Vzpomínám si, jak jsem jako malá holka pravidelně stála ve tři hodiny odpoledne…