Nabarvené ptáče, Staříci, Teroristka a Vlastníci. Stal se zázrak, viděl jsem v posledních dnech čtyři české filmy natočené v roce 2019 – a jsou výborné. Krize české kinematografie Od začátku normalizace až po dnešek mám nedůvěru k české kinematografii. (Není se co divit, pamatuji uměleckou vlnu 60. let, která byla jedinečná.) Takové ty přeslazené humanistické kýče plné čecháčkovského „shovívavého porozumění“, „všeobjímajícího odpuštění“ nebo moralistní „převahy nad světem“ se mi vždy příčily, abych použil eufemismus (Musíme si pomáhat, Pelíšky, Dědictví aneb Kurva hoši gutentag, např.). A to radši…