Tichá modlitba
Cesta se stáčela k půlnoci vzhůru na Oslí vrch kolem pustého hradu údolím mezi skalami přes slané jezero dál do země temnot málo už bylo času a podzim ne a ne skončit vždy nové mlhy popadaly ze skalních slují a listí na zemi bylo vždy o něco rozmočenější bylo to bahno, po celém lese bylo bahno a buky se táhly do dálky jako klenba vlhkosti a zmaru jak krápníkové jeskyně tlení všude kapala barva listí chabé vězení kap a plác, kapka čiré vody a mrtvý…
